Od loňského roku umožnila vyhláška Energetického regulačního úřadu sdílení elektřiny mezi jednotlivými domácnostmi v bytových domech. Principem je zavedení jednoho vůdčího odběrného místa v daném bytovém domě, který si vyrábí elektřinu z vlastního zdroje. Sdílení elektřiny už takto funguje například v Německu, Dánsku, Francii, Belgii či v Rakousku.
Od července se sdílení rozšíří i na obecní či sousedské komunity.
SVJ nebo bytové družstvo si na střechu bytového domu nechá nainstalovat například solární elektrárnu. Elektřinu, kterou tato elektrárna vyrobí, následně sdílí jednotlivé domácnosti, které jsou soustředěny v energetickém společenství.
O sdílení elektřiny je možné požádat pro jakoukoli budovu, kde je připojená výrobna, a sdílení může využívat libovolný počet odběrných míst. Podmínkou je připojení těchto odběrných míst včetně výrobny do jedné pojistkové skříně v rámci jednoho přípojného objektu. Vedle tohoto vůdčího odběrného místa zůstávají samozřejmě pro jednotlivé byty tzv. přidružená odběrná místa. To obyvatelům umožní si vybrat: buď se zapojit do sdílení elektřiny, nebo jít svou vlastní cestou a zvolit si jakéhokoli jiného dodavatele.
Pokud se energie vyrobená vlastním zdrojem nespotřebuje v domě, prodávají se přebytky do sítě. Tím se samozřejmě může účet za energie pro sdílené domácnosti částečně snížit.
Podle informací energetických firem pro ČTK evidují distributoři v současné době kolem 42 zapojených projektů a zájem pomalu stoupá. Nejvíce žádostí o sdílení energie v bytových domech eviduje na svém distribučním území ČEZ. Podle mluvčí Soni Holingerové přijal ČEZ během loňského roku 78 žádostí nebo dotazů na sdílení elektřiny v bytových domech. Možnost sdílet elektřinu následně využilo 45 subjektů.
Ne u všech zapojených bytových domů se sdílení ujalo, u šesti projektů totiž ČEZ na žádost zákazníků sdílení ukončil. V současné době je tak v síti ČEZ Distribuce 39 aktivních sdílení v bytových domech.
Na distribučním území EG.D, které zahrnuje zejména jih Česka, jsou zatím zapojeny tři projekty. Dosud žádný projekt na sdílení energií v bytovém domě není zapojený v Praze. Mluvčí PREdistribuce Karel Hanzelka upřesňuje, že zájem o sdílení a informace o něm evidují a několik bytových domů již řeší konkrétní kroky. První sdílení elektřiny v Praze by se tak mělo rozběhnout zřejmě v průběhu března ve čtyřech vchodech jednoho panelového domu.
Dle novely energetického zákona č. 458/2000 Sb. (Lex OZE II ) bude v letošním roce sdílení rozšířeno i na komunity. To znamená, že bude možné založit energetické společenství a sdílet prostřednictvím distribuční sítě místně vyrobenou elektřinu. Elektrárny, například fotovoltaické nebo větrné, tak mohou být například ve vlastnictví a správě skupiny lidí, například sousedů v obci, ale také ve vlastnictví obcí, malých a středních podniků, zemědělských farem, družstev.
Zapojené do společenství mohou být i školy, nemocnice a další subjekty. Do 1. 7. 2026 bude moci mít skupina sdílení nejvíce 1000 členů (resp. odběrných míst), přičemž se všichni musí nacházet na území maximálně tří vzájemně sousedících obcí s rozšířenou působností, příp. na území hlavního města Prahy. Od července 2026 územní omezení skončí. Trvale zůstane omezení, že žádné odběrné místo ani výrobna nesmí být zapojeny do více než jedné skupiny sdílení.
Novela nabyde účinnosti 1. července 2024 a od tohoto data budou moci spotřebitelé elektřinu sdílet. Řízení soustavy zajistí Energetické datové centrum, které má být zatím v provizorním provozu. Podle stanoviska Unie komunitní energetiky sice není provizorní řešení pro energetická společenství příliš výhodné, protože umožňuje pouze statickou metodu rozdělování elektřiny, ale toto řešení bude provozu pouze dva roky. 1. 7. 2026 by je měla nahradit finální verze, která umožní elektřinu rozdělovat pokročilejšími metodami tak, aby společenství využívala o 20–50 % více vlastní elektřiny.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, k tomu říká: ,“Lex OZE II je zásadní průlom v energetice… Nyní se trh otevírá deseti milionům lidí, kteří budou moct sdílet čistou lokální a cenově stabilní elektřinu mezi sebou, s obcemi či místními firmami. Obnovitelné zdroje energie se tak stanou dostupné každému, i když nemá vlastní pozemek, střechu či peníze na vlastní zdroj.“
